Číslo 16/ 2015
Do přítoků Labe vyplulo 200 000 plůdků lososa
Do přítoků Labe v Česku a Sasku v pátek vyplulo celkem 200 tisíc kusů plůdku lososa obecného. Vypouštění ve vzájemné spolupráci provedli pracovníci Českého rybářského svazu (ČRS), národního parku České Švýcarsko a Německého rybářského svazu, pomáhali také členové ČRS, pracovníci Agentury ochrany přírody a krajiny a další dobrovolníci. V Českém Švýcarsku podali pomocnou ruku i adoptivní rodiče malých lososů. Na obou stranách hranice tak byla posílena populace labských lososů, o jejíž obnovu usiluje německá strana od roku 1995, česká strana pak od roku 1998. Původní labští lososi byli vyhubeni v první polovině 20. století, zejména kvůli stavbě příčných překážek, především hrází na Labi a jeho přítocích. Ty znemožnily tažným rybám návrat do domovských vod a tím zakládání dalších generací.
Převážná většina plůdku byla vypuštěna do labských přítoků na české straně hranice. Správa parku, která se do jarního repatriačního opatření poprvé zapojila také finančně, na svém území vypustila do říčky Kamenice 80 tisíc malých rybiček. Český rybářský svaz vypustil do Chřibské Kamenice a Kamenice před vstupem řeky do národního parku dalších 60 tisíc ryb, po dvaceti tisících rybiček pak také do vzdálenějších přítoků Ploučnice – Ještědského a Ohře – Libockého potoka. Dvacet tisíc lososů vypustil Německý rybářský svaz do říčky Lachsbach v Bad Schandau v Saském Švýcarsku.O návrat labských lososů usilují rybářské svazy a ochránci přírody v Česku i Německu již dvě desetiletí. Od roku 1995 bylo do přítoků Labe v Sasku vypuštěno více než 5,8 milionu kusů lososího plůdku, na české straně pak zhruba 3,5 milionu. První navrátilci byli v Sasku zaznamenáni v roce 1998, na české straně pak v roce 2002. Počty každoročně se vracejících lososů kolísají, v průměru se jedná o desítky kusů ročně.
Financování aktivit pro navrácení lososů do zdejší přírody je vícezdrojové. V Německu projektové aktivity podporuje Svobodný stát Sasko. Na české straně jsou aktuální projekty vedle vlastních prostředků Českého rybářského svazu a Správy národního parku České Švýcarsko financovány také ministerstvem životního prostředí a z evropských fondů v rámci operačního programu Životní prostředí. Nezanedbatelný je také přínos firemních a soukromých dárců, kteří část návratových aktivit podporují finančními dary na sbírkový účet projektu Návrat lososů.Návrat lososů může podpořit také veřejnost„Návrat lososů není jen věcí odborných organizací, celý program se těší i velké podpoře veřejnosti, která se zapojuje formou dárcovství i vlastní pomocí při vypouštění,” říká Pavel Benda, ředitel Správy národního parku České Švýcarsko, a dodává: „Jen formou DMS lidé adoptovali už 8 tisíc půlročních lososů, což po přepočtu odpovídá 56 tisícům kusů plůdku, tedy rybiček velkých tak, jak je vidíme dnes.”
Veřejnost návrat lososů podporuje již od roku 2009, kdy správci národního parku spustili společně s partnery adopční program nazvaný Návrat lososů (www.navratlososu.cz), který jarní reintrodukci doplňuje o podzimní vypouštění odrostlejších ryb, tzv. půlročků. Do projektu Návrat lososů se veřejnost zapojuje jednak adopcí rybičky pomocí DMS zprávy, ale také vlastní účastí na vypouštění.
Jak adoptovat lososa: Lidé mohou lososa adoptovat zasláním krátké textové zprávy ve tvaruDMS(mezera)NAVRATLOSOSU na číslo 87 777. Cena dárcovské SMS je 30 Kč, projekt Návrat lososů obdrží 28,50 Kč. Adoptivní rodiče mohou lososy adoptovat také celoročně, zasláním SMS ve tvaru DMS(mezera)ROK(mezera)NAVRATLOSOSU na číslo 87 777. V takovém případě bude dárci po dobu jednoho roku každý měsíc odečtena částka 30 Kč, projekt Návrat lososů obdrží dvanáctkrát 28,50 Kč.
Bližší informace o DMS sbírkách na www.darcovskasms.cz.
Do Jeřice a Olešky nasadili 10 000 plůdků pstruha obecného
Tisíce kusů plůdku pstruha obecného potočního vysadili 7. dubna v povodí řek Jeřice a Olešky v Jizerských horách správci toků oblasti povodí Labe z podniku Lesy České republiky a Chráněné krajinné oblasti Jizerské hory. Během jednoho dne bylo na dvou přítocích Olešky i Jeřice vysazeno deset tisíc kusů plůdku pstruha potočního. Generační ryby z líhně Českého rybářského svazu loni odlovili rybáři u Frýdlantu v povodí Smědé.„Vytipované úseky nepatří mezi vyhlášené revíry Českého rybářského svazu. Také proto se snažíme spolu se správci Chráněné krajinné oblasti Jizerské hory vrátit a rozšířit v řece původní živočišný druh. Jde o naši další společnou aktivitu. Dlouhodobě spolupracujeme také na vysazování střevle potoční,“ uvedl vedoucí správy toků oblasti povodí Labe z Lesů ČR Tomáš Sajdl.Podle něj chce státní podnik v této pomoci přírodě pokračovat v rámci tzv. Programu 2020 zaměřeného na podporu veřejného zájmu. Obdobná akce přijde Lesy ČR na 10 tisíc korun.
Rada ČRS: Úlovky za loňský rok mírně vzrostly
Dubnové zasedání Republikové rady ČRS se zabývalo finančním hospodařením za rok 2014, statistikou úlovků docílených na rybářských revírech ČRS v loňském roce a také výsledky hospodaření na revírech v užívání Rady ČRS, včetně plánu zarybnění na rok 2015.Hospodaření Republikové rady skončilo v roce 2014 kladným výsledkem ve výši 1,4 mil. Kč. Důvodem byly jak úspory nákladů proti rozpočtu, tak příjmy z pronájmu části nemovitostí a prodeje materiálu, ale i získané dotace na aktivity, které by jinak byly hrazeny z prostředků Rady v souladu s rozpočtem.
Kormorány plaší děla
Na Cekovském a Kařezském dolním rybníku poutá pozornost zvláštní zařízení na lodích. Jsou to plynová děla na kormorány. Přesněji řečeno – cílená proti jejich škození. Ptákům zkrátka nedopřejí klid k hodování. I když to byl pro Rybniční správu Colloredo – Mannsfeld další výdaj, trpělivost přetekla. „Od listopadu 2014 do zámrazu a k tomu za únor a březen jsme sečetli škody na více než čtyři sta tisíc. Museli jsme koupit novou násadovou rybu. Opět!“ zlobil se šéf rybníkářů ze Zbiroha Radek Jandera.Obecným problémem je, že kormoráni v ČR už několik let přezimují. Shlukují se na větších plochách, které vzhledem ke slabým zimám ani nezamrzají. Jako je u nás Klabava či řeka Berounka. Do okolí se pak létají krmit. „Na rybníky nalétávají jako pro jídlo do ledničky,“ přirovnával Jandera.Výsledkem je vyžraná a pomlácená ryba. Nejhůře teď dopadl Kařezský dolní, kde mají rybníkáři škodu zhruba za 350 tisíc. Uchráněný řádění vzdušných pirátů ale nezůstal ani Kařezský horní, tam jimi způsobenou spoušť rybníkáři vyčíslili cifrou přesahující padesát tisíc.Funkce děl spočívá v tom, že podle jejich časovačů, nastavených na určitou frekvenci, bouchají a rána ptáky splaší. Rybník jimi opatřený pak v takové oblibě ke krmení už nemají. Jak se děla osvědčí, ale jasně ukáží až výsledky výlovu za dva roky. Nyní zatím nezbylo než koupit a umístit do nejpostiženějších míst novou násadu. Zůstane tam dva roky a poté výtěžek výlovu potvrdí, jak se nákup děl zúročil.
