Číslo 19/ 2015
Do Vltavy bylo nasazeno 32 000 lipánků
Čtyři tisíce malých lipánků vysadili pod hradem v Českém Krumlově pracovníci Jihočeského územního svazu Českého rybářského svazu. Snaží se tak zachránit a obnovit populaci lipana podhorního v jižních Čechách.Sportovní rybáři ve čtvrtek vysadili do Vltavy od Vyššího Brodu až po Český Krumlov 32 000 lipanů. Jihočeský územní rybářský svaz na záchraně spolupracuje s Jihočeskou univerzitou, proto vysazení lipánci měli jednu zvláštnost. Například v Českém Krumlově bylo mezi čtyřmi tisíci rybkami 3,5 tisíce barevně označených, aby rybáři mohli sledovat výsledky svého snažení.První kontrolní odlovy budou provedeny v září nebo říjnu. Ve Vltavě v Českém Krumlově lipani v minulosti vždy bývali, podmínky tam mají vhodné.Příčin, proč lipani z jihočeských řek vymizeli, je několik. „Například nešetrné úpravy toků, při nichž přišli lipani o vhodná stanoviště a trdliště, znečištění vody,“ jmenoval Jan Turek z Fakulty rybářství a ochrany vod Jihočeské univerzity. „Čistírny kvalitu vody výrazně zlepšily, ale problémem jsou látky, které čističky nezvládnou, jako farmaka a jejich metabolity. Ale pohromou je pro lipany kormorán. Lipani totiž žijí v hejnech, nevyhledávají úkryty a jsou pro kormorány snadnou kořistí. Nejhorší jsou zimující hejna kormoránů. Navíc lipan je krátkověká ryba, což způsobuje fakt, že ryby v době tření spolu úporně bojují, poraní se a vlivem za plísnění a bakteriálních infekcí hynou.“Snaha o záchranu lipana stojí jihočeské rybáře ročně zhruba půl milionu korun.
Třeboňská rybničná krajina v UNESCO? Rybářům se to nelíbí
Katastry 33 obcí a měst na území pěti obcí s rozšířenou působností Třeboň, Soběslav, Trhové Sviny, Jindřichův Hradec a České Budějovice by měly být zahrnuty do Krajinné památkové zóny s názvem Třeboňská rybniční krajina, jejíž vyhlášení připravuje ministerstvo kultury ve spolupráci s Národním památkovým ústavem. Je to další krok, který by Třeboň posunul blíž k zápisu na Seznam Světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO, o který usiluje již od roku 2002.Pro obce, které již dnes mají určitý režim ochrany, jako jsou například vesnické památkové zóny, se nic nemění.„Z hlediska ochrany přírody nebude mít vyhlášení ať už Krajinné památkové zóny či možný zápis na Seznam kulturního a přírodního dědictví UNESCO na toto území vliv, a to i vzhledem k tomu, že zamýšlená Krajinná památková zóna kopíruje hranice CHKO. Dokážu si představit, že oba záměry přispějí k zatraktivnění regionu a posílení turistického ruchu na Třeboňsku,“ uvedl ministr životního prostředí Richard Brabec.Zařazení do seznamu památek UNESCO se však prakticky od začátku nelíbí třeboňským rybářům, kteří na dotčené rybniční soustavě hospodaří.„Zatím nám stále nikdo neřekl, jak bychom prováděli opravy, realizovali investice, zda by záměry muselo UNESCO schvalovat a podobně. Když přijdou povodně a my budeme muset někde prokopat hráz, nedostaneme pak oznámení, že jsme porušili objekt patřící pod UNESCO? A jak opravovat hráze? Budeme moci použít larsenové stěny, nebo se vrátíme k ručně opracovanému kameni jako v 16. století?“ vyřkl otázky, na které rybáři stále nemají odpověď, předseda představenstva Rybářství Třeboň Holding Jan Hůda.
Nejšpinavější revír na Karlovarsku je Chodovský potok
O Rolavě nyní rybáři mluví jako o krásné, čisté a poměrně vodnaté řece, kde se chytají pstruzi – potočáci a lipani. Jenže pamětníci vzpomínají, že před desítkami let voda v Rolavě „zářila“, protože byla radioaktivní. Píše o tom Mladá fronta Dnes.„V jedenašedesátém roce minulého století se do Rolavy dostala voda z uranových jezírek nad Nejdkem. O nějakém větším průšvihu poslední doby nevím. Stačí ale jedna převrácená cisterna, která jede s nákladem ze sokolovské chemičky,“ řekl starosta Jenišova na Karlovarsku Ivan Truksa.
Rybáři z Karlovarska považují za nejšpinavější revír Chodovský potok.
Rybářství Třeboň tržby klesly, kapra bylo vyloveno méně
Jeden z největších chovatelů tradičního českého kapra, společnost Rybářství Třeboň, loni vylovil 3271 tun ryb. To je nejméně za poslední tři roky. Důvodem jsou zejména povodně z června roku 2013 a loňská, pro producenty ryb mimořádně mírná zima. Píše o tom deník E15.Tržby za prodej ryb společnosti, která může pro svou produkci používat chráněné zeměpisné označení Třeboňský kapr, tak v uplynulém účetní roce klesly o šest procent na 130,3 milionu korun. Čistý zisk společnosti ale stoupl o osm procent na 26,7 milionu korun. I přesto není vedení rybářství spokojeno.„Hodnocené období lze zařadit mezi ta méně úspěšná. Celkové výsledky byly poznamenány jednak špatnými podmínkami pro komorování ryb, zejména z důvodu mimořádné mírné zimy, a po startu i v průběhu vegetačního období pak zejména nedostatkem vodních srážek,“ uvedl pro E15 předseda představenstva Josef Malecha.Červnové povodně z roku 2013 měly za následek značné snížení stavu násady. „Následky škod způsobené povodní lze očekávat i dále,“ dodal.Pro letošní hospodářský rok firma předpokládá standardní objem výlovu ryb ve výši 3200 tun, z toho 2990 tun kaprů. Tržby za produkci ryb firma předpokládá ve výši 129,6 milionu korun.
