Číslo 20/ 2015
Rybář s přestupkem má být na 5 let zařazen do registru přestupků
Stačí, aby rybář chytil podměrečnou rybu, a příštích pět let bude mít záznam v novém registru přestupků. Do nové centrální databáze, kterou právě chystají ministerstva, se totiž vedle drobných krádeží či méně závažného násilí mají zařadit i všechny přestupky, kterých se dopouštějí rybáři, píše Mladá fronta Dnes.Při opakovaných prohřešcích pak i oni mají dostávat vyšší pokuty. Proti tomuto plánu se však ozval poslanec Marek Benda. Rybářské přestupky označil za banalitu a snaží se je ze seznamu vyškrtnout. „Jestli jsem někdy chytil podměrečnou, tak to nepovažuji za přestupek, který má někde pět let viset,“ míní Benda. Vyškrtnutí těchto přestupků mu schválil sněmovní ústavně-právní výbor, ale ministerstvo vnitra trvá na zařazení rybářských přestupků do registru.
Nedostatečná opatření proti náletům kormoránů
Kormoráni velcí v Česku dlouhodobě útočí na rybí obsádky v rybnících i na přirozené populace ryb ve vodních tocích. Jak přitom připomínají Lidové noviny, ptáci již zapříčinili výrazný propad produkce hodnotných vedlejších druhů ryb (býložravých a dravých druhů, línů, síhovitých ryb) i úbytek těch původních (pstruhů, lipanů, reofilních druhů).V Evropě jsou v současnosti podle odhadů více než dva miliony kormoránů, kteří denně zkonzumují v průměru přes tisíc tun ryb v hodnotě kolem tří milionů eur (82,2 milionu korun). Podle ornitologů u nás počty kormorána velkého dosáhly vrcholu v roce 2013. Tehdy v tuzemsku zimovalo více než 16 tisíc jedinců a způsobili škodu za 126 milionů korun. Čísla za loňský rok nejsou k dispozici, ale bude to obdobné. V posledních dvou letech totiž panovaly mírnější zimy, nezamrzly vodní plochy a prodloužila se doba pobytu tažných hejn na našem území.O jak velkou hrozbu jde, ukazuje příklad lipana. Na počátku 90. let jich rybáři v Česku ulovili za rok více než 80 tisíc. V posledních letech to ale bylo vždy jen několik tisícovek kusů. Jejich úbytek způsobili vedle vyder a volavek hlavně kormoráni, neboť lipan žije uprostřed toku v hejnech a není plachý. Pro je tak kormorána ideální kořistí.Jak se proti „náletům“ hladových predátorů ve stylu Hitchcockova hororu Ptáci bránit? Kormorán velký byl sice vyňat ze seznamu zvláště chráněných živočichů a ministerstvo životního prostředí deklarovalo snazší získávání povolenek k odlovu a plašení tohoto ptačího druhu, jenže realita je podle rybářů jiná. Je i nadále chráněn, spadá pod ochranu volně žijících ptáků, takže jej nelze bez povolení střílet. Navíc rybáři přišli o kompenzace za utrpěné škody.„Odlov je podmíněn nejrůznějšími omezeními, paradoxně přísnějšími než v době, kdy kormorán požíval nadstandardní ochrany jako zvláště chráněný živočich,“ konstatuje společné prohlášení Rybářského sdružení ČR a Českého rybářského svazu.Situace je dnes podle rybářů natolik kritická, že začínají mít velké potíže i některé společnosti – což ohrožuje zaměstnanost v oboru a podepisuje se na samotné údržbě a funkčnosti rybníků. Podle ornitologů však řešení nárůstu populace kormoránů nespočívá v jejich odstřelu. Nápravu by měly přinést spíše obnova přirozených podmínek pro výskyt a rozmnožování ryb ve vodních tocích a méně intenzivní způsob komerčního chovu ryb.Rybáři neskrývají obavu, aby se situace u nás nevyhrotila třeba jako ve Francii. Tam kvůli kormoránům zaniklo před lety až deset procent rybníků. Z mnoha se pak stala po vypuštění vody kukuřičná pole.Nyní chtějí, aby jim byly znovu poskytovány náhrady, alespoň dočasně. „Dokud stavy kormoránů a jimi způsobené škody nepoklesnou na přirozenou, přírodě blízkou úroveň, to znamená alespoň čtyř procent celkových ztrát na rybích obsádkách,“ říkají.
Chystá se další bitva o jez v Děčíně
Ředitelství vodních cest už má hotovou novou dokumentaci k vlivu chystaného jezu u Děčína na okolní přírodu (EIA). Rezort dopravy tak znovu po třech letech zahajuje tažení za výstavbu zdymadla a vodní elektrárny za odhadovaných pět miliard korun.
Papíry má nyní na stole ministerstvo dopravy.„Předpokládáme, že na přelomu května a června předá ředitelství dokumentaci spolu s německým překladem ministerstvu životního prostředí,“ řekl mluvčí rezortu Tomáš Neřold.Jako reálné datum zahájení stavby je podle něj rok 2019, budování by mělo trvat tři roky. Jenže ŘVC už dvakrát s dokumentací EIA na ministerstvu životního prostředí neuspělo, naposledy v roce 2012. Příprava se tak bez výrazného posunu táhne už přes deset let. Proti výstavbě jezu bojují i ekologické organizace, například Děti Země a Přátelé přírody z Ústí nad Labem.Podle mluvčího Ředitelství vodních cest Jana Bukovského ale nejnovější dokumentace EIA vychází všem předchozím námitkám vstříc. Mimo jiné posuzuje i takzvanou bezjezovou variantu, která by spočívala například v zúžení koryta a prohrábce dna. Podle dokumentace ale není reálná. Oproti minulým návrhům došlo také k úpravám u chystané vodní elektrárny, nově počítá se speciálním typem turbín, které neohrožují ryby.Zatímco rejdaři a příznivci vodní dopravy označují řeku pod Děčínem za poslední úzké hrdlo na cestě k moři, ekologové jej považují za poslední přírodě blízký úsek Labe a jsou připraveni zhatit přípravu stavby i soudně.
Stát vyčlení na protipovodňová opatření 5 mld korun
Stát rozdělí městům a obcím na protipovodňové stavby pět miliard korun. Dotace bude stát poskytovat do roku 2019 a peníze by měly stačit pro celé Česko. Pokud budou nutné další stavby, je ministerstvo zemědělství připraveno jednat o zvýšení částky. Obce ale musí o peníze žádat samy.„Obec musí být aktivní, obec musí oslovit příslušné povodí v tom, že by chtěla realizovat protipovodňová opatření. A začít tu komunikaci. My uděláme návrh studie, zjistíme, zdali ten projekt je reálný, zdali je financovatelný a pak samozřejmě obec je pro nás klíčový partner, protože musí vlastně zrealizovat výkup těch pozemků. Obce musí být v tomto aktivní, protože obce jsou zodpovědný za svoji protipovodňovou ochranu,“ uvedl ministr zemědělství Marian Jurečka.
