Rada ČRS: Doplnit název o zkratku z.s. lze jen u poloviny MO
Právník Rady ČRS Mgr. Zdvořáček na pravidelném zasedání Rady ČRS informoval o přípravě vkladu změněných Stanov ČRS a doplnění názvu organizačních jednotek ČRS o zkratku z.s. (zapsaný spolek) do spolkového rejstříku. Doplnění názvu provede Rada ČRS u všech územních svazů i místních organizací – aktuálně je to však možné zhruba u poloviny MO ČRS, které mají ve spolkovém rejstříku bezchybný zápis. U druhé poloviny nelze zkratku z.s. do názvu doplnit, protože zápis MO ČRS v rejstříku je neúplný – vesměs chybí povinné sídlo organizace.Tyto místní organizace budou prostřednictvím územních svazů vyzvány k uvedení sídla MO a jeho doložení příslušnými doklady (výpis z katastru nemovitostí v případě sídla ve vlastním objektu MO, souhlas vlastníka jedná-li se o pronájem či sídlo v bytě některého funkcionáře). Teprve poté bude moci Rada ČRS uvést jejich název do souladu se Stanovami ČRS a novým občanským zákoníkem.Dále se Rada zabývala složením svých odborů a komisí, při kterých vycházela z návrhů zaslaných jednotlivými územními svazy, proto mají odbory a komise většinou sedm, výjimečně osm členů. Rada zároveň jmenovala předsedy některých odborů a komisí – doc. Mgr. Ondřeje Slavíka, Ph.D. (ÚS m. Prahy) předsedou hospodářského odboru, Miloše Martínka (ÚS pro Severní Moravu a Slezsko) předsedou odboru čistoty vody a životního prostředí, Ing. Karla Anderse předsedou ekonomické komise a JUDr. Alexandera Šímu předsedou právní komise.Vedení ČRS uloženo pokračovat v jednání s příslušnými ministerstvy ve věci zjednodušení výdeje rybářských lístků, zejména cizincům v rámci podpory rybářské turistiky (současný stav je neúměrně byrokratický).
ČRS se v roce 2015 zúčastní následujících výstav – FOR FISHING (Praha 12. – 15. 2.), NATURA VIVA (Lysá n. Labem 19. – 24. 5.) a ZEMĚ ŽIVITELKA (České Budějovice 27. 8 – 1. 9.).
110 let starý kanál si oblíbili rybáři
Uměle postavený plavební kanál vedoucí z Vraňan do Hořína na Mělnicku, který téměř přesně kopíruje řeku Vltavu těsně před jejím soutokem s Labem, letos oslaví kulaté výročí. Lodě po tomto jedenáct kilometrů dlouhém díle plují už 110 let.Stavět se začal v roce 1902. Kanál dlouhý 11 km naši předkové postavili kvůli tomu, že je v této části kraje Vltava nesplavná.„Vycházelo to z toho, že ve dvacátých letech 19. století došlo k uzavření tzv. smluv labských, které zrušily cla a tím pádem byl vývoz materiálu a výrobků do Hamburku levnější. Proto se stala tato cesta pro naše hospodářství velice zajímavou a proto vznikla potřeba splavnit úsek Labe a Vltavy,“ řekl Českému rozhlasu ředitel závodu Dolní Vltava ve státním podniku Povodí Vltavy Jiří Friedel.Kanál se pravidelně kontroluje a úplně celý vypouští. Pak se v něm dá projít i v holínkách. V současnosti zde už nejezdí lodě tak často, a tak si kanál oblíbili rybáři. Podle místních se tu kromě kaprů loví štiky a pstruzi.
Led ze zimního stadionu hrnou rovnou do vodních toků
Zbytky ledu ze zimních stadionů v Blansku a v Boskovicích putují rovnou do řeky. V prvním případě do Svitavy, ve druhém do Bělé. Na boskovickém zimáku však budou nově ledový odpad likvidovat jinak. V areálu Červené zahrady nechá město totiž postavit takzvanou sněžnou jámu. V ní se zbytky ledu rozpustí a voda se opět použije při úpravě ledu.Mluvčí Povodí Moravy Gabriela Tomíčková uvedla, že vodohospodáři žádali město před časem o kontrolu likvidace ledových zbytků ze zimního stadionu. „Shrnování ledové tříště přímo do koryta řeky Bělá jsme považovali za nepřijatelné. Mohla ovlivnit kvalitu povrchové vody. Rybáři si v této lokalitě dlouhodobě stěžovali na stav rybí obsádky. Chtěli jsme zjistit, zda za to nemůže právě vypouštění technického ledu do řeky,“ poznamenala Tomíčková.S úhynem ryb kvůli ledovému odpadu ze zimního stadionu se boskovičtí rybáři zatím potýkat nemuseli. Ale výkyvy v teplotě vody nejsou podle nich na pstruhovém revíru ideální. „Ryby nám v minulosti na Bělé uhynuly, když se z koupaliště dostala do řeky chlorová voda. Umělý led podobnou paseku nedělá. Ale výkyvy teploty vody nejsou pro ryby vůbec dobré. Je to nepřirozené. Navíc plující led znepříjemňuje rybolov,“ řekl hospodář boskovické rybářské organizace Petr Antonín.V Blansku končí zbytky ledu v náhonu za zimním stadionem. Po proudu se pak níže dostanou do řeky Svitavy. „Z Povodí Moravy tady zatím nikdo kvůli tomu nebyl. O žádném problému nevím. Led shrnujeme do náhonu, který je majetkem města,“ řekl ředitel společnosti Služby Blansko Radek Snopek.
Děs! Pivo z varlat plejtváků
Pivo s příchutí uzených varlat plejtváka myšoka k nevoli ochránců přírody nabízí islandský minipivovar Stedji při příležitosti tradičních oslav zimy.Jak přitom uvádí server lidovky.cz., jsou prý před nasolením, vyuzením a následným vařením varlata plejtváků, kteří patří k ohroženým druhům, zpracována „podle staré islandské tradice“. Zástupci pivovaru tvrdí, že chtějí „vytvořit atmosféru autentického zimního svátku obětí“, a proto pro ochucení svého piva použili uzená plejtváčí varlata. Podle BBC obnovil Island v roce 2013 po dvouleté přestávce komerční lov plejtváků. Většinu masa vyváží do Japonska.O pozdvižení v řadách ochránců zvířat se minipivovar Stedji postaral už loni, kdy k výrobě svého pivního speciálu použil kosti a vnitřnosti plejtváků. Tehdy mnichovská organizace Whale and Dolphin Conservation prohlásila, že vyrábět pivo z masa plejtváků je „nemorální a odporné“.Výrobek dočasně zakázali hygienici, ale později se prodával v obchodech s alkoholem. Pivovar Stedji tvrdí, že letos má všechna potřebná povolení.
Dotaz: Podložka pod ryby
Je povinnost rybáře mít při lovu ryb podložku pod ryby a pokud ano, jaké musí být její minimální rozměry?Podložka pod ryby není při lovu ryb na revírech ČRS povinná, ale její použití lze jedině doporučit. Je to výborná pomůcka, která slouží k šetrnému zacházení s rybou po vylovení na břeh a dnes se tato pomůcka stává stále běžnější výbavou rybářů. Ing. Branislav Ličko, hospodář revírů Rady ČRS.
Kdo vlastně chce propojení Lipna a Dunaje? A proč?
Protože by zpráva o zařazení projektu propojení Lipna a Dunaje mohla ve veřejnosti vzbudit nerealistická očekávání, zjišťovala redakce portálu Naše voda realitu uvedeného projektu. Možných komplikací je přitom více než potenciálních výhod.
Ve Vltavě v Praze žije 33 druhů ryb
Na území hlavního města Prahy žije ve Vltavě 33 druhů ryb. Tvrdí to místní rybáři.„Ve Vltavě žijí pstruzi, marény, štiky, plotice, perlíni, hořavky, cejni nebo klasičtí kapři,“ řekl Blesku Pavel vrána z Územního svazu města Prahy ČRS.