Číslo 6/ 2015
Kdo chytí zlatou rybku pro Tomáše?
Stačí tak málo, aby mohl žít! Ještě na podzim Tomáš Naď (22) z Kroměříže každou volnou chvíli chodil na štiky a jeho jedinou starostí bylo, jakým stylem je nejlépe chytat a na jakou návnadu. Nyní je všechno jinak. Tomáš bojuje o život a vy mu můžete pomoct!Vánoce si Tomáš neužil tak, jak si představoval, nebylo mu dobře. Hned po Novém roce se vypravil k praktické lékařce na vyšetření. Na základě výsledku analýzy krve už 6. ledna putoval do nemocnice. Zde je a ještě delší dobu bude hospitalizován, za pomoci lékařů statečně bojuje s diagnózou akutní leukémie.Má velkou naději na výhru nad touto zákeřnou chorobou, protože mu byla leukémie diagnostikována hned v počátku. Podle hemato-onkologů je mimořádně vhodný pro transplantaci kostní dřeně. Zatím však v registru dárců kostní dřeně nebyl nikdo kompatibilní s Tomem nalezen…Tomáš je od 6 let rybářem a rybařina je pro něj jediným koníčkem.Pokud jste ještě nevstoupili do Českého národního registru dárců dřeně, učiňte tak teď hned! Možná se právě vy budete hodit jako ideální dárce pro Tomáše, možná však pro dalšího těžce nemocného. Vždyť v naší zemi onemocní každoročně stovky lidí i malých dětí chorobami krvetvorby, které vážně ohrožují jejich život. Transplantace kostní dřeně od zdravého jedince je často jedinou možností, jak se vrátit zpět do života, do světa zdravých lidí.
Kormoráni a vydry devastují revíry
Už za pár let mohou být některé české a moravské řeky či potoky bez lipanů nebo pstruhů. Na vině budou podle rybářů zejména kormoráni velcí a vydry říční, jež v některých regionech působí na rybách značné škody, které jdou ročně do miliónů.„Za ryby ve volných vodách, rybářských revírech, nemůžeme ze zákona čerpat náhradu škody způsobenou kormorány nebo vydrami,“ potvrdil deníku Právo Přemysl Jaroň, jednatel územního svazu pro severní Moravu a Slezsko Českého rybářského svazu (ČRS). „Kormorán je ale od loňského roku vyjmut z kategorie zvláště chráněných, jenže není ani lovnou zvěří, takže střílet se nesmí a náhradu za škody, které způsobí, taky nikdo nehradí. Situace je tak zcela tristní.“U vyder je situace jiná, za ně stát škody hradí. Ale za určitých podmínek. Jednou z nich je, že rybochovná zařízení, což jsou především odchovné potoky, jsou oplocena. Podle hospodáře místní organizace ČRS Krnov Bohumila Ramacha je však zrovna tato podmínka zcela absurdní. „Jak máme ohradit potok? A stejná situace je i u rybochovného zařízení, které je dva nebo tři kilometry za obcí. Jak tam máme vybudovat elektrický ohradník, když tam není elektřina,“ diví se.Členové ČRS ze severu Moravy chtějí změnu legislativy v tom duchu, aby ČRS mohl žádat náhradu škody za poškození obsádek v revírech a rybochovných zařízeních, které nesplňují podmínky zákona.Podle ministerstva životního prostředí (MŽP) způsobují kormoráni škody na rybách hlavně během tahů a zimování, kdy se jich na území Česka zdržují desetitisíce. V době hnízdění však prý populace kormoránů čítá pouze 350 párů. A vyder je podle Dominiky Pospíšilové z tiskového oddělení MŽP u nás zhruba dva tisíce. „Působením tažných hejn kormorána velkého vznikají významné ekonomické škody a zároveň na řadě vodních toků dochází i k narušení skladby rybích společenstev. Ministerstvo proto vydalo pro nejvíce zatížené kraje, Jihočeský a Jihomoravský, povolení umožňující odlov tažných a zimujících kormoránů,“ nastínila Pospíšilová s tím, že škody po vydrách jsou spíše lokálního charakteru.Že by podmínka týkající se oplocení rybochovných zařízení byla nesplnitelná, si nemyslí. Týká se prý jen sádek, rybích líhní a odchoven, klecových chovů nebo pstružích farem. „Nejde o oplocování celých úseků vodních toků či rybníků ve volné krajině, což by bylo i z jiných hledisek samozřejmě nežádoucí,“ ujistila.
Za pytlačení na Věžáku pokuta a náhrada škody
Dva pytláky, kteří plenili v přírodní rezervaci Podtrosecká údolí rybník Věžák, potrestala turnovská radnice. Pytláci dostali pokutu a Rybářství Chlumec museli zaplatit cenu usmrcených kaprů.Muži byli tak drzí, že ulovené kapry porcovali přímo před terénní stanicí Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Český ráj. Zdejší pracovníci na ně přivolali policii. Jenže spáchaná škoda nebyl tak velká, a tak celou situaci řešil Městský úřad v Turnově jako přestupek.Pytláctví je přestupkem, pokud vznikne škoda do pěti tisíc korun. Pachatelé mohou obdržet pokutu nejvýše 30 000 korun. Při škodě vyšší než pět tisíc korun jim hrozí až pět let vězení.
Dva dopadení pytláci představovali jen zlomek z několika skupin, jež loni plenily Věžák. Ten se rozkládá na devíti hektarech a řadí se mezi chovné rybníky.Věžák se nachází na chráněném území, rybáři ho nesmí přihnojovat a ryby tam přikrmují méně než na klasických rybnících. Maso je zdravější a to pytláky přitahuje.Letos by na Věžáku neměly být s pytláky tak velké potíže jako loni. CHKO se totiž podařilo získat peníze a vyčistí zanesenou výpusť z rybníka. Rybáři z něj na jaře vypustí skoro všechnu vodu a z Věžáku budou moci vylovit takřka všechny ryby. V minulých letech to nešlo, v rybníku zůstávali i tříkiloví kapři, což pytláky přitahovalo.
Lovochemie dostala pokutu 100 000 korun
Stotisícovou pokutu udělila Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) lovosické chemičce za únik znečištěné odpadní vody do Labe. K havárii došlo v září loňského roku v době celozávodní zarážky. V plavebním kanálu následně uhynuly stovky ryb. „Pokuta ve výši sto tisíc korun již nabyla právní moci. Hlavní příčinou úhynu ryb byl obsah volného pro ryby toxického amoniaku v odpadních vodách vypouštěných z čistírny odpadních vod podniku,“ potvrdila Litoměřickému deníku mluvčí ČIŽP Radka Burketová.Vedení závodu na výrobu hnojiv se po incidentu zavázalo, že přijme taková organizační a technická opatření, která by opakování podobné situace měla zamezit.„Jedním z nich je výstavba biologické čistírny odpadních vod v areálu. Jde o jednotku s větší účinností i kapacitou, která zajistí rostoucí nároky na kvalitu vypouštěných vod z areálu i v případě rozvoje výroby,“ sdělil mluvčí koncernu Agrofert, pod který Lovochemie patří, Karel Hanzelka.S Českým rybářským svazem, kterému při úhynu ryb vznikla škoda odhadem ve výši několika desítek tisíc korun, se vedení závodu prý domluvilo„Uzavřeli jsme smlouvu o spolupráci a dohodu o narovnání. Jejich předmětem je navázání dlouhodobé spolupráce, zejména v oblasti výsadby ryb v dotčených lokalitách za finanční spoluúčasti Lovochemie,“ uvedl Hanzelka.
Povodí Ohře varuje před tenkým ledem
Vodní plochy a současné nízké teploty hluboko pod bodem mrazu mnohé lidi lákají k pravým zimním radovánkám. Ale POZOR!!! Povodí Ohře vydalo varování.Není led, jako led. Zamrzlá koryta vodních toků mají hned několik úskalí. Jde zejména o činnost proudící vody pod ledem, která lokálně významně zeslabuje ledovou celinu, a také o nebezpečí vzniku tzv. ledochodu. Nejen, že je snadné se během okamžiku ocitnout pod ledovými krami, ale i před naprosto nepředvídatelným ledochodem, který lze srovnat s lavinou, není úniku.A pozor! K ledochodu často dochází i při teplotách – 10 °C! Zde tedy platí jednoznačné opatření – NEVSTUPOVAT do koryt vodních toků!Další ledové plochy vznikají na vodních nádržích a rybnících. S tím jsou spojena další rizika. I když je led relativně silný, často dochází k pohybu hladiny a ledová vrstva tak visí ve vzduchu. Prolomení ledu je pak nečekaně rychlé a ohrožení života o to větší. I zde je nejlepší prevence – NEVSTUPOVAT na zamrzlé plochy!
